Od 20. 6. do 24. 6. jsme spolu s 2. C strávili krásný čas plný soutěží, her, výletů a radovánek na Turnovské chatě nedaleko rozhledny Štěpánka.
Hned v pondělí jsme se z tajemného dopisu dozvěděli, že v našem okolí žil kdysi člověk, který svůj život strávil jako námořník na zaoceánských plavbách a že své nastřádané zlaté mince ukryl někde v blízkosti naší chaty. K tomu, abychom mohli poklad najít, nám měla sloužit mapa. Každý den jsme našli část mapy a na závěr jsme podle ní opravdu našli poklad plný zlatých mincí a kompasů. To abychom asi již jako zkušení plavčíci našli cestu zpět domů.
Během naší plavby nás před ztroskotáním chránila rozhledna Štěpánka. Tyčila se nad naší chatou jako maják na útesech a v noci opravdu svítila do dálek Jizerských hor a Krkonoš. Hned v pondělí jsme z ní pozorovali krásnou okolní přírodu. Ten samý den jsme se ještě seznámili s chováním v CHKO Jizerské hory a s faunou a flórou místní přírody a navštívili jsme místní malá opevnění – bunkry, které byly vystavěny před 2. světovou válkou. Zde nás jedním z bunkrů provedl místní nadšenec a bylo to opravdu zajímavé, jelikož bunkr byl vybaven dobovým zařízením. Od zbraní až po zubní pastu v krabičce.
V úterý jsme se vydali na celodenní výlet do Harrachova. Cestovali jsme střídavě pěšky, autobusem a vlakem. V Harrachově jsme se v místní sklárně dozvěděli, jak se vyrábí skleničky, a mohli jsme si koupit upomínkové předměty ze skla. Mnohým z nás se podařilo dopravit tyto předměty domů bez rozbití, i když vlny na moři byly mnohdy veliké a loď se na nich divoce houpala. Po návratu jsme ale ještě měli dost sil a vyrobili jsme si památeční trika.
Ve středu jsme si užili opravdu krásné slunečné odpoledne v herním parku Na Slunečné. Zde jsme vystoupali na další místní rozhlednu se symbolickým názvem Maják. V jejím přízemí jsme se podivili, jaké zvláštní předměty používal ” místní rodák” Jára Cimrman. Odpoledne jsme stopovali fáborky a na jednotlivých stanovištích plnili přírodovědné úkoly. Večer jsme zapálili táborák, vyslechli tajemný místní příběh při západu slunce a po setmění vyrazili na stezku odvahy, kterou pro nás připravil pan Skripnik. I když se někdo zúčastnit nechtěl, přece jen všichni překonali svůj strach a dokázali stezkou projít.
Ve čtvrtek nás pan Skripnik dovedl na krásné vyhlídkové místo Bílé skály, kde jsme namalovali na kusy látek svá přání, ta se pak díky příjemnému horskému větříku roznesla do celého světa a jistě se nám jednou vyplní. Každopádně jsme si je pro jistotu zabalili s sebou a vyvěsíme si je ještě ve škole. Zpáteční cesta na oběd nám rychle uběhla, jelikož nás během ní naučil pan Skripnik zajímavou kooperativní hru Golf. Během poledního klidu jsme se už všichni těšili na karneval a diskotéku. Ty jsme si opravdu užili a využili jsme při nich i vlastnoručně vyrobené masky zvířat.
V pátek jsme zabalili své lodní vaky, našli poklad a dopluli zdárně do svých domovů. Naše plavba byla bezpečnější a díky za to patří i maminkám, paní Kolečkářové, Růžičkové a paní zdravotnici Ciglerové, které nás na našem výletě provázely a pomáhaly nám.